Nikdy jsem v podobné situaci nebyl a doufám, že nikdy nebudu. Takže cokoli, co píšu, jsou úvahy z tepla domova od psacího stolu s počítačem ... . Představme si, že ...
... že jsem ve třídě, chystám se na cvičení z molekulární biologie (ať už molekulární bilogoie znamená cokoli) a najednou do třídy vejde ten podivín, se kterým už semestr chodím na přednášky a cvika, ale ještě nikdy nic neřekl a jen se pořád tváří tak divně a trochu smutně. Teď sahá do tašky a vyndává z ní ... proboha, pistoli. A teď to začne.
Zapomeňte na akční filmy, kde hrdina stojí v místnosti a střílí o sto šest a ono to tak legračně práská. Výstřel z pistole či revolveru v uzavřeném prostoru je ohromná rána, která dokáže způsobit šok a totální dezorientaci ... tím spíš pokud následují další a další ... . Kdo kdy střílel ze zbraně, je na to připravený a ví co má očekávat. Ten kdo nestřílel nejspíš bude zcela zmatený, v šoku, možná i zraněný.
Nevím jak bych se zachoval, kdyby se tak opravdu stalo, ale když o tom přemýšlím teď, nejspíš bych něchtěl, aby byly přísnější zákony, bylo by mi jedno, jaký trest hrozí střelci (soudit jej budou až kdo ví kdy?), jaké měl dětství, jaké hrál počítačové hry, kdy chodil spát a jestli koukal na horory. Chtěl bych (snad) jedno jediné. Aby to přestalo, okamžitě, hned.
Řekněme, že policie dokáže přijet do dvou minut od zavolání (určetě někde existuje statisktika, jaká je průměrná doba od zavolání po příjezd) a někdo šťastný, který viděl, jak mladý vrah sahá pro zbraň okamžitě vytočil 158 a schoval se na toaletách, odkud operátorovi popisuje, co se děje. Do příjezdu policie tedy šílenec má relativně volné pole. Dvě minuty.
Dvě minuty trvá kolo v boxerském utkání. Schválně zkuste vzít mobilní telefon, vypněte T9 a začíněte psát smsku. Po každých cca 17 písmenech položte mobilní telefon na zem a zase jej zvedněte. Asi takhle rychle je schopen jen trochu zkušený střelec střílet a jakž takž mířit, po každých cca 17 ranách je potřeba vyměnit zásobník. Špičkovýsportovní střelci jsou samozřejmě lepší (několikanásobně, ale ti zase neporvádí tak hanebné činy). Nevím jak vám, ale mě vyšlo za ty dvě minuty 110 znaků.
I když bude policie tak rychlá (2 minuty je skutečně velmi solidní) a dokáže útočníka zastavit ihned po příjezdu (nedokáže, ale dejme tomu ...) zazní něco málo přes sto výstřelů. To je strašně moc. Kdybych (a doufám, že nikdy nebudu muset) se někde krčil pod lavicí, chtěl bych, aby to skončilo hned po prvním. Kdybych věřil na zázraky, tak bych chtěl, aby nedošlo ani k tomu prvnímu. Jenže je to jako s autonehodou. Teoreticky by k nim vůbec nemělo docházet - existuje povolená rychlost, přednosti v jízdě, povinnost přizpůsobit jízdu povrchu vozovky a ... a spousta pravidel (zákony, vyhlášky), která mají zabránit dopravním nehodám. Jenže dopravní nehody se navzdory zákonům stávají.
Kdybych se tedy někdy krčil pod lavicí (Bože dej ať nemusím), asi bych si přál, ať to někdo zastaví. Ať se v té třídě najde někdo, kdo to zastaví hned. Nechci čekat dvě minuty (ve skutečnosti spíš 10-15 nebo taky 30 i víc, jak ukazuje případ v USA), nechci čekat ani deset vteřin, chci aby to skončilo hned. Je to možné?
Ale ano, je ... Následující citaci jsem si půjčil odtud: http://projectwolf.webnode.cz/news/izraelsky-bezpecnostni-koncept-civilniho-obyvatelstva/
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Izraelská politika „zbraně všude“ prokázala svou užitečnost v incidentech, jako když v Jeruzalémě tři teroristé ozbrojení AK-47 zahájili palbu do davu. Dokázali zabít jedinou oběť, než byli sami postříleni pistolemi Izraelců.
Terorista, který to přežil, byl příští den při rozhovoru s tiskem velmi rozčarován. Jejich plánem bylo zabít 20–30 lidí na několika veřejných místech, s rychlými přesuny před příchodem armády nebo policie. Nevěděli, že izraelští civilisté jsou ozbrojeni. Dotyčný terorista měl pocit, že to prostě nebylo „fér“.
------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Nemusíme s Izraelem v mnoha věcech souhlasit a nemusíme jej mít rádi. Co nemůžeme popřít - Izrael má zkušenosti se střelbou do civilního obyvatelstva.
Nevím, jestli jsme jako společnost na toto připraveni, ale tak nějak si myslím, že kdyby se v té třídě někdo po třetí ráně postavil, a vrátil mu ji, mohl být konec již po 5 sekundách. Tak dlouho totiž trvá jen trochu zkušenému střelci, který nosí zbraň skrytě u sebe, aby ji vytáhnul, odjistil a zamířil. Vrcholový sportovec to zvádne samozřejmě rychleji, ale ... vlastně počkat, vrcholoví sportovci už se mezi studenty vyskytovat mohou ...
Jestli ono není na čase po všech nesmyslných výchovách kde čeho začít uvažovat o návratu branné výchovy do školních osnov ...
Kéž se nikdy nemusíme krčit pod lavicí.